Myslím, že jsem našel nové šťastné místo…
Zahrada mě vždycky bavila, ale budu upřímná, některé roky byly více stresující než jiné.
Byly chvíle, kdy jsem se přistihl, že se zahradě na dvoře pohodlně vyhýbám, protože jsem nechtěl mít na svědomí realitu umírající zeleniny, nepořádku v řádcích a šíleného množství plevele. Lidé přicházeli na návštěvu a chtěli se podívat na zahradu a já je místo toho jemně nasměrovala k novorozeným telátkům nebo načechraným kuřátkům. Prostě nebylo moc o čem psát.
Hodně mi pomohl můj průnik do světa hlubokého mulčování. Snížil se tím počet hodin, které jsem musel strávit pletím a zaléváním, což opravdu snížilo stres, který jsem pociťoval pokaždé, když jsem myslel na zahradničení. Ale pak jsem si zahradu otrávil zkaženým mulčem ze sena a bylo po všem.
Nemluvě o tom, že náš pozemek byl prostě příliš malý, rostl na něm strom a plot (kombinace panelů pro dobytek vrstvených s pletivem) stále nezabraňoval ničivým slepicím a králíkům v přístupu. Celý prostor byl nepořádný, nezvladatelný a neproduktivní. Byl čas na změnu, což nás přimělo k projektu výstavby vyvýšených záhonů letos na jaře.
Teď, když jsou záhony osázené a nový plot postavený, jsem se mohla na chvíli vrátit a skutečně si ten prostor užít. Novátorský nápad, co?
Praktické vs. hezké…?
Jsem extrémně praktický člověk… Skoro až nepříjemně. Pokud něco nepřispívá ke konečnému cíli nebo konečnému výsledku, většinou nad tím nestrávím čas… Nemůžu si pomoct, tak jsem prostě nastavená. V minulých letech bylo konečným cílem (pokusit se) vypěstovat zeleninu, a protože přidání cedulí nebo pěkných branek nemělo na výsledek tak či onak vliv, vždy jsem se rozhodl vynechat přidávání jakýchkoli dalších prvků.
Mám ale také ráda krásné prostory a z nějakého zvláštního důvodu jsem se nemohla zbavit myšlenky, že tato nová zahrada bude nejen místem pro práci, ale také místem, kde budeme moci odpočívat, užívat si a nasávat atmosféru. A tak jsem se letos poprvé v životě pustila do operace Zkrášlování zahrady.
Myslím, že domácí potraviny jsou krásné samy o sobě, ale letos jsem k nim chtěla přidat i něco navíc. (Pro tvou informaci – kdybych bydlela ve městě, určitě bych si předzahrádku místo trávníku zaplnila zahradami a záhony.) Představovala jsem si posezení, doplňkové květiny a vinnou révu, oblouky a náhodné kousky repasovaných dekorací, které by do prostoru vnesly příjemnou a přátelskou atmosféru.
Ještě zdaleka nejsem hotová (aka- nesuďte nedokončenost, kterou vidíte na některých fotkách), ale chtěla jsem vám ukázat, co jsem zatím udělala… I v polovině projektu si zahradu užívám víc než kdykoli v minulých letech. Měla jsem už před lety nacpat svou praktickou stránku a udělat to mnohem dřív.
Pojďte se se mnou projít
Takže bez dalšího zdržování, pojďme se projít po zahradě, ano?
Než začneme, je třeba vědět několik věcí:
- Na všechny cesty a chodníky plánujeme nasypat dřevní štěpku. Doufám, že dříve nebo později…
- Na některé záhony přidám mulč. Je to na seznamu úkolů, který, jak se zdá, v tuto chvíli stále uniká dokončení.
- S manželem z prérie mluvíme o tom, že bychom na záhony přidali obruče z PVC, abychom na ně mohli připevnit buď plastové (abychom prodloužili vegetační období) nebo síť proti kroupám (protože krupobití je tady prostě hloupé). Nicméně, věrný své formě, chce použít něco jiného než PVC, protože má sklony k přehánění, pokud jde o stavební materiály. (Někteří z vás si jistě vzpomenou na naše „diskuse“ o paletách). 😉 Uvidíme, jak to nakonec dopadne….
- Představte si liány a popínavé věci omotané kolem plotů a oblouku… Ještě to není, ale takový je můj plán. Snažím se o zarostlý pocit „tajné zahrady“, pokud je to ve Wyomingu možné.
- Zatím všechny rostliny a semena rostou skvěle. (Měla jsem tajné záchvaty paniky, že naše DIY směs půdy bude nějak strašně špatná a nic nevyroste…) Zatím to vypadá dobře. Teď už jen, abychom se po zbytek léta vyhnuli krupobití, a bude to v pohodě.
- Na všechny vaše otázky ohledně toho, jak jsme postavili naše postele, se podívejte na tento příspěvek se všemi podrobnostmi.
Prairie Homestead Garden Tour 2017 (začátek léta)
Jsou zde dvě brány, jedna ze strany dvora a druhá ze strany stodoly. (Cukety jsou v nádrži na vodu. Až na to, že ještě nevyklíčily… Takže možná jsou moje semínka mrtvá. Aj-aj-aj.)
Brána se otevírá do „posezení“. Představuji si tu roztomilou malou bistro soupravu a její vyplnění trvalkami a květinami.
Také začínám s eklektickou sbírkou květináčů – mým novým pravidlem je, že jako květináč mohu použít cokoli, kromě skutečný květináč. Prohledávám obchody se starými hrnci a pánvemi na vaření a baví mě vytvářet sbírku mixů.
Nemám tušení, jestli břečťan anglický poroste ve Wyomingské prérii, ale našla jsem ho v místním zahradnictví a světe div se, zkusím to. Protože vinné, přerostlé ploty mám nejraději.
Tohle je moje část zahrady v zemi. Představte si, že je plná šťavnatých dědičných koláčových dýní Winter Luxury, které sotva začínají klíčit v kopečcích. Loni jsme byli bez dýní, což bylo na hranici tragédie.
A teď k záhonům…
Celkem je zde 20 záhonů, na kterých je vysázeno několik odrůd dědičných rajčat, papriky, papriky poblano, několik odrůd listového salátu, špenát, duhový mangold, kapusta, hořčice, rukola, měsíček, dvě rostliny brutnáku lékařského, řepa albino, dvě odrůdy zelí, růžičková kapusta, brokolice, tři druhy brambor, červené & žlutá cibule, pórek, hrášek, keříčkové a popínavé fazole, okurky a mrkev. Uf. Myslím, že to je všechno.
Nejsem si jistá, jestli jsou moje značky na zahradě s vidlemi a víčky na konzervy super kreativní, nebo jen super buranské. Každopádně se do toho pouštím.
Poznámka pro sebe: mulčujte ty smradlavé brambory!
Tohle je můj nejoblíbenější záhon, protože je celý pěkný a uspořádaný. Pšššt… neříkejte to ostatním.
Podél okrajů několika záhonů jsem vysadil řádky fazolí Scarlet Runner s tím, že teoreticky vylezou na plot. Na papíře to znělo dobře, uvidíme, jestli se to skutečně stane.
Vždycky mě naštve, když musím jezdit přes celé město, abych sehnala okurky na zavařování. Držte mi palce, abych to letos nemusela dělat, když chci udělat své oblíbené nakládané okurky.
Poblany jsou moje nejoblíbenější papriky a kupodivu je v naší oblasti těžké je sehnat. Mám několik skvělých receptů, které poblany vyžadují, takže čas sklizně bude vynikající.
Manžel z prérie zavedl systém časového zavlažování se třemi různými automatickými zónami. (Cože? Nepřekvapuje vás to, že ne?) Na každém záhonu jsou 4 minirozstřikovače – kromě toho netuším, jak to funguje. Omlouvám se. 😉
Zbožňuju zelí – nejen proto, že je z něj k uzoufání dobré kysané zelí, ale také proto, že rádo roste ve Wyomingu, což se nedá říct o všem ostatním, co se pokouším pěstovat.
Rajčata vypadala chvíli trochu mrňavě, ale teď už rostou spokojeně. Určitě ocenila kůly, protože vítr je trochu moc bičoval.
A toto je neinscenovaná, nepředstavená, skutečná verze zahrady, která je také mou nejoblíbenější verzí.
Prairie Baby také rád pomáhá na zahradě. A tou pomocí myslím vytrhávání rostlinek paprik za kořeny a vykopávání klíčících semínek a snahu je sníst.
Tak tady to máte, přátelé. Začínáme dobře a doufám, že to tak zůstane. Přeji nám všem úrodnou sezónu a vám i vaší zahradě, ať se vyhnete krupobití, hmyzí nákaze a brzkým mrazíkům 🙂.
